čtvrtek 21. března 2013

Cyklovylet k mori aneb nahly zachvat vseslovanske solidarity

Rano jsem odvedla Almu do skoly, udelala si hrnek caje i kafe,abych radne rozmrzla a sahla jsem po casopise 100+1 zahranicnich zajimavosti a zacla plnymi dousky hltat jak teple napoje tak i zajimavosti. Zaujal mne kratky clanek o nejotuzilejsich detech. Deti v materske skole cislo 317 v sibirskem Krasnojarsku ( jak ironicke jmeno ) se ve dvacetistupnovych mrazech pod vedenim trenerky Margarity Filimonove navzajem polevaji vodou. I tu chytil mne za srdce zavan solidarity s malymi detmi a tu se mi v have pocal rodit napad. Abych ho zahnala a zachovala i zdravy rozum,sla jsem radeji vyndat pradlo ze susicky. A kdyz mne napad ani pote neopustil, oblekla jsem si dve mikiny, troje fusekle,pres kulicha hodila kapucu od bundy a za pomoci me verne kamaradky mapy (na fotce v zelenem, nalevo od ni je pruvodce o vsem,co se da delat v kodani a okoli, napravo pak xenofobuv pruvodce myslenim Danu-za tyto tri pubnlikace budu svoji host rodine asi vdecna do konce zivota :-D ) jsem se odhodlala sebrat ze zeme kolo a pres park vyrazila k mori. Pri ceste tam i zpet jsem malem prejela dva psy,kteri byli oba vetsi nez ja a s revem ceskeho Pozooooor jsem vjela primo mezi dve mistni starenky,ktere jsem vyrusila pri tak vzrusene a vazne debate,ze musely probirat minimalne vyjdenani miru na blizkem vychode. Na moi obrani, na snehu to fakt klouze jak blazen. Po cca deseti minutach jsem konecne dorazila do parku na plaz Charlottenlundu. Kouzlo tohoto mista necham na pusobeni fotografii. ( povsimnete si prosim nekterych umeleckych fotografii, napr pokus o zachyceni racka sedici na sutru bez racka sediciho na sutru nebo popelkovske smichani snehu a pisku - to je hoch art!  ) co me ovsem zaujalo je na fotkach take zachycena verejna venkovni miniposilovna. Kdyz uz jsem byla na odjezdu, prifrcel na kole cca 70ti lety mladik,vodfouk snehovy poprasek a zacala cvicit Rambo-style. Ja kousek od nej stojic a snehulaka pripominajici jsem nevahala a delala,ze fotim krajinku a nenapadne jsem ho pro vas vylblejskla. Po ceste zpet jsem dostala brutalni chut na nejaky dzus,tak jsem se zastavila v mistnim supermarketu,kde jsem opet pobavila mistni domorodce svym snazenim o zaparkovani kola. A mela jsem stesti,na kyzeny dzus byl zrovna 30% tibult/d ( ted si nemuzu vzpomenout,jestli je na konci t nebo d,ani jakeho rodu to je, prose vim,ze to znamena sleva )
Ted uz asi pul hodiny rozmrzam a premyslim,ze asi ani obedvat nebudu :-D mejte se vsichni krasne a brzy se opet prihlasim :-)

1 komentář:

  1. Teda Jani, opravdu hodne pekny prispevek, fakt ti to skoro zavidim :) V Mnichove taky dnes snezilo, ale spis je to k nas*ani. Ne ze by tady dost silencu nejezdilo ve kteroukoliv rocni dobu na kole, ale k mori by to bylo sakra daleko :D A fotky jsou opravdu velmi pusobive, obzvlast ta s tim cvicicim panem :) Preju ti spoustu dalsich takovych zazitku!

    OdpovědětVymazat